Michal Dvořák

Michal Dvořák

Úspěšný podnikatel a designer, který získal mezinárodní ocenění za projekt Ateliery Spektrum a nejlepší loft na světě v soutěži International Property Awards.

 

V poslední době jste na roztrhání. Není médium, které by s vámi nechtělo udělat rozhovor. Máte být právem na co pyšný. Získal jste několik mezinárodních ocenění za projekt Ateliéry Spektrum a také cenu Nejlepší loft na světě. Můžete nám přiblížit jednotlivá ocenění a atmosféru předávání cen, kterých jste se osobně zúčastnil?
Abych řekl pravdu, ocenění jsem nepřebíral osobně, ale převzala je kolegyně, která se podílela na marketingu celého projektu. Vyhlášení výsledků prvního kola soutěže International Property Awards proběhlo v Londýně a týkalo se prací z Evropy a Afriky. Nejlepší práce pak postoupily do celosvětového finále, jež bylo slavnostně vyhlášeno zhruba o tři měsíce později na Floridě. Bohužel, v době vyhlašování cen jsem byl velmi zaneprázdněn a samozřejmě jsem nemohl vědět, že ocenění dostanu, takže jsem, částečně kvůli nedostatku času a částečně z pohodlnosti, poslal místo sebe kolegyni. Ta se vrátila nadšena, připadala si jako při udělování filmových Oscarů, červený koberec, celebrity, slavnostní atmosféra. Já jsem vlastně ceny převzal jako nevzhlednou papírovou krabici, ve níž kolegyně přivezla ocenění zabalená do folie.
 
Co Vás vedlo k tomu,že jste koupil starou továrnu na Smíchově, jejíž původ se datuje od roku 1900, a vytvořil tak ojedinělé lofty? Kde jste se inspiroval?
Hlavní budova v areálu, který jsem v roce 2004 kupoval, je kolaudovaná v roce 1921. Můj důvod ke koupi byl prozaický, chtěl jsem pro jednu ze svých společností výrobní zázemí, a protože mi staré tovární objekty imponují, volil jsem raději přestavbu takového objektu, než stavbu nevzhledné montované plechové haly.
 
Když jsem pak po koupi znovu studoval dokumentaci z dvacátých let minulého století, našel jsem zmínku o dalších dvou patrech, která měla být postavena spolu s pěti kolaudovanými, ale stavba těchto dvou pater nebyla nikdy realizována. Napadlo mě, že je-li budova dimenzována na sedm pater, stálo by za to tato patra dostavět a vytvořit v nich lofty, protože jak jsem již říkal, staré tovární budovy mě přitahují a dát jim nový život je pro mě výzvou.
 
Při realizaci projektu jsem se neinspiroval konkrétní stavbou nebo trendem, snažil jsem se maximálně respektovat původní charakter budovy a nenarušit jej nějakým necitlivým zásahem. Před začátkem stavby jsem trávil ve dne a často i v noci dlouhé hodiny v opuštěné budově a v hlavě si skládal, jak celý prostor co nejlépe využít a zároveň zachovat to, co je na něm tak zajímavé pro mě přitažlivé. Věřím, bez ohledu na získaná ocenění, že se mi to podařilo.
 
Zažil jste nějaká úskalí při tvorbě a realizaci tohoto projektu, nebo vše probíhalo podle plánu? Myslím tím například úřady, památkový ústav nebo jiné záležitosti?
Bohužel, byl to atypický projekt a jako takový s sebou nesl řadu problémů, ať již spojených s institucemi, jejichž vyjádření bylo nutné pro stavbu získat, nebo problémů spojených s výstavbou, kdy generální dodavatel na celé čáře selhal a já musel zhruba v polovině projektu od smlouvy odstoupit a hledat jiného dodavatele. Což je u rozestavěného projektu velice náročné.
 
Zkuste nám popsat, co to vlastně loft je? Odkud pochází a co nám přináší toto netradiční bydlení?
Lofty, jako způsob využití opuštěných průmyslových objektů k bydlení, existují zhruba padesát let. Ze Spojených států se rozšířily do Anglie a pak velice rychle do celé západní Evropy. S přibývajícím počtem opuštěných továrních budov, skladovacích hal nebo přístavních doků a souběžně s přibývajícím počtem lidí, toužících po jiném bydlení než je byt nebo rodinný domek, se zároveň rozšiřoval fenomén loftového bydlení. Velice rychle se však loftové bydlení přesunulo z kategorie levného velkometrážního bydlení do kategorie velmi drahého a nadstandardního bydlení. Souvisí to samozřejmě i s výměrou loftů, která se počítá ve stovkách metrů čtverečních a zcela zákonitě přestavět stovky metrů čtverečních prostoru je velmi nákladnou věcí. Navíc většina zařizovacích předmětů bývá atypická a často se jedná o zakázkovou výrobu, tedy opět velice drahou věc.
 
V dnešní době se názvem loft označují často jakékoliv velké byty nebo atypické prostory, byť to je už spíše marketingový tah než správné pojmenování takového prostoru.
 
Bydlení v loftech přináší především originální životní styl a nabízí volný otevřený prostor, který je dnes stále méně k dispozici.

Fotoalbum


08.10.2009 15:15 | Man | a b

Sdílejte tento článek na těchto sítích:
 

Online lidí: 13

Denní sledovanost: 18

Celková sledovanost: 8279